Tričko Erich Hartmann

Kód produktu: AD805
Cena bez DPH: 264,46 Kč
Cena s DPH: 320,00 Kč
Počet kusů skladem: 66
Dostupnost: Skladem

Varianty

  • Výrobce: Sing deSign

Kvalitní bavlněné tričko s krátkým rukávem. Potisk - silueta legendárního německého stíhacího letounu Messerschmitt Bf109 a silueta legendárního stíhacího esa Ericha Hartmanna. Potisky jsou aplikovány kvalitní odolnou řezanou grafikou.

 

 

Erich Hartmann

 

Hartmann se narodil 19. dubne 1922 ve městě Weissach v Württembersku. Většinu svého dětství prožil na Dálném východě, protože jeho otec pracoval v Číně jako lékař. Vrátil se do Německa v roce 1928. Později, jako mnoho jiných mladých lidí, se zapojil do výcvikového programu letů s kluzáky, na které ve čtrnácti letech získal pilotní průkaz. Celý program byl především určen pro začínající piloty Luftwaffe, pod záštitou Hitlerjugend. Letecký průkaz na letadla získal v roce 1939 a koncem roku 1940 jako dobrovolník se začal vzdělávat ve škole pro důstojníky – Luftkriegsschule II.

 

Po absolvování provedl první samostatný let 24. března 1941 po 73 nalétaných hodinách. Při tomto svém prvním letu hrubě porušil letecké předpisy a udělal několik nepovolených manévrů. Za tuto opovážlivost byl potrestán tím, že nemohl létat, nicméně jeho letoun byl druhý den sestřelen s jiným pilotem. Navíc byla zjištěna porucha a Erich Hartmann mohl zahynout jako zcela neznámý, mladý a nezkušený pilot Luftwaffe. Ve dvaceti letech byl povýšen do hodnosti poručík. V září 1942 byl přidělen k Jagdgeschwader 52. JG 52 byla rozmístěna v oblasti Kavkazu na východní frontě v Sovětském svazu a měla k dispozici letouny Messerschmitt Bf-109G. Po nástupu umístili Hartmanna pod vedení zkušeného A. Grislawskiho. Po několika náročných dnech cvičných letů a simulace vzdušného boje, Grislawski uznal, že ačkoliv se Hartmann musí ještě hodně učit, zejména v taktice vzdušného boje, je velmi nadaným pilotem.

 

Poté Bubi přešel k 7. letce JG 52 kde sloužil s esem Luftwaffe Waltrem Krupinskym, se kterým se spřátelil. První sovětské letadlo Il-2, sestřelil 7. listopadu 1942. Do konce roku přidal jen jediný úspěch. 7. července 1943 zničil sedm letadel během jediného dne, v průběhu masivních leteckých bojů v rámci bitvy v Kurském oblouku. Do srpna 1943 dosáhl padesátého vítězství a v tomto měsíci dalších 48. Po svém devadesátém vítězství byl donucen přistát s poškozeným strojem a zajat, ale uprchl a přes frontu se vrátil do německých linií. V září byl přeřazen na funkci velitele 9. letky JG 52. V říjnu zneškodnil 33 nepřátelských letadel. Po 148. úspěchu byl 29. října vyznamenán Rytířským křížem. Do konce roku vzrostl počet jeho vítězství na 159. Dubové ratolesti k Rytířskému kříži získal 2. března 1944.

V roce 1944 Hartmann pokračoval v ještě rychlejším tempu. Jeho velkolepé úspěchy ve vzdušných soubojích byly sledovány i na velitelství Luftwaffe s jistou dávkou nedůvěry; jeho zásahy však byly nezřídka potvrzeny dvoj až trojnásobně a také byly pod dohledem pozorovatele létajícího v jeho letce. V březnu dosáhl 202 vítězství. Sovětské velitelství na jeho hlavu dokonce vypsalo vysokou odměnu. 4. července 1944 získal meče k Rytířskému kříži. Díky tomu, že Hartmann měl černě natřený vrtulový kužel a jeho stroj byl lehce identifikovatelný, se mnoho letců nepřítele zdráhalo začít bojovat. Také díky tomu byli k Hartmannovi přidělováni nováčkové, protože létali v relativním bezpečí.

Hartmann dosáhl 300. vítězství 24. srpna, když v tomto dni sestřelil 11 letadel. Po dosažení třístovky však následoval zákaz bojových letů od samotného Hermanna Göringa, který se obával špatného vlivu na německou morálku, pokud by oslavovaný hrdina zahynul. Ale Hartmann dosáhl toho, že se mohl vrátit do bojů. Za získání více než 300 sestřelů mu byly (jako jednomu z 27 německých vojáků) uděleny diamanty k jeho Rytířskému kříži.

V průběhu jediného roku – 1944 zaznamenal 172 vítězství, což je dodnes nepřekonaný rekord. V červnu tohoto roku také sestřelil jedno americké letadlo P-51 Mustang nad Rumunskem (starší zdroje mu připisují v tomto období čtyři Mustangy), ale příští měsíc jej jiné Mustangy pronásledovaly tak dlouho, až mu docházelo palivo a musel nouzově přistát.

Na začátku roku 1945 byl Hartmann přizván generálem Gallandem, aby se připojil k jednotkám používajícím nový proudový letoun Messerschmitt Me 262 . Nabídku však odmítl, protože chtěl zůstat u JG 52, kde působil ve funkci velitele 1. skupiny až do konce války. Během dopoledne 8. května 1945 sestřelil v souboji nad Brnem svůj 352. letoun. Toto vítězství je některými vojenskými historiky považováno za poslední německé letecké vítězství druhé světové války, ale dalšího sestřelu dosáhl později během tohoto dne pilot Me 262 z JG 7 nad Krušnými horami. Hartmannova jednotka se po pochodu směrem na Strakonice vzdala americké 90. pěší divizi.

Hartmann nalétal 1404 bojových letů, během kterých prošel 825 souboji, při ztrátě 14 strojů z důvodu poškození a nouzových přistání. Jednou byl donucen užít padák a také nebyl v pravém slova smyslu sestřelen. Soupis jeho úspěchů zahrnuje 200 různých jednomotorových strojů sovětské konstrukce, více než 80 americké konstrukce (například P-39 Airacobra), 15 bitevníků Iljušin Il-2 a 10 dvoumotorových středních bombardérů. Hartmann často prohlašoval, že je mnohem víc hrdý na skutečnost, že nikdy neztratil v boji svou dvojku, než na vysoký počet sestřelů.