Tričko Škoda 1000 MB

Škoda 1000 MB

Škoda 1000 MB (lidově embéčko nebo též embeso) je osobní automobil nižší střední třídy, vyráběný československou automobilkou AZNP v letech 1964–1969. Byl to první sériově vyráběný automobil Škoda se samonosnou karosérií, zároveň první s koncepcí pohonu „vše vzadu“ (tedy motor vzadu a pohon zadní nápravy). Kromě základní a nejrozšířenější verze 1000 MB (s motorem 1,0 l a ve výbavě „Standard“, „De Luxe“ nebo „Tourist“) existovaly také verze 1100 MB (se silnějším motorem 1,1 l a výbavou „De Luxe“) a 1000 MBG (s dvoukarburátorovým motorem 1,0 l a výbavou „De Luxe“), tuto řadu sedanů doplnily malé počty unikátních tudorů 1000 MBX a 1100 MBX (s výbavou „De Luxe“).

Původní, částečně politické označení typu bylo původně „lidový vůz“ (předchozí typ Škoda 440 a Octavia byl označován jako „mezityp lidového vozu“) s poukazem na to, že jeho hromadná výroba umožní masovou motorizaci Československa. Toto označení bylo později změněno na „nový osobní vůz“ neboli NOV. Obchodní název základního typu 1000 MB pak sice evokoval tehdy slavených přibližně tisíc let od založení Mladé Boleslavi a zároveň udával přibližný objem základního motoru 1000 cm3, ale vzhledem k poměrně vysoké poruchovosti vozů z prvních ročníků se zkratka brzy začala posměšně vysvětlovat jako „tisíc malých bolestí“, ze stejného důvodu se vozu přezdívalo také „DoDo“ neboli „Dodělej Doma“.

Vůz také znamenal naprostý převrat v AZNP: v Mladé Boleslavi byla v sousedství původního závodu postavena v letech 1960 až 1965 zcela nová automobilka na ploše přes 80 ha, vybavená nejmodernějšími výrobními technologiemi vyspělé evropské úrovně, které umožňovaly sériovou výrobu 400 až 500 vozů denně, tj. přes 100.000 jednotek ročně. Začátek výroby v dubnu 1964 byl sice jen v tempu cca 10 vozů denně, na konci téhož roku v jednosměnném provozu vznikalo cca 160 až 170 vozů denně, v roce 1965 se začalo s výrobou ve dvousměnném režimu a v roce 1968 byl ve třísměnném provozu vyroben nejvyšší počet vozů: 111.386, v následujícím roce už se produkce výrazně propadla v souvislosti s přechodem na modernizovaný typ Škoda 100/110. Dohromady bylo vyrobeno 419 540 vozů všech modifikací, z nichž byla výrazná část exportována.